Ceramics-Silikáty 16, (2) 155 - 172 (1972)

V prvé části práce (Silikáty 13, 315 (1969)), byl sledován vliv různých druhů křemičitých surovin. Ve druhé části je vysvětlen mechanismus tvorby cristobalitu. Menší část cristobalitu může vznikat v primární formě přímou přeměnou drobného křemenu během vzestupu a výdrže vypalovací teploty. Amorfní SiO2, vznikající rozkladem jíloviny, se na tvorbě primárního cristobalitu neuplatňuje. Podstatná část cristobalitu se vylučuje v sekundární formě z taveniny při poklesu teploty, zejména od 1310 do 1250 °C. Zvýšení obsahu cristobalitu ve střepu vede ke zvýšení mechanické pevnosti a ke zhoršení odolnosti ke změnám teploty. V závěru je porovnán sloh hmot charakteristických pro jednotlivé typy surovin se slohem cristobalitového porcelánu japonského.