Ceramics-Silikáty 15, (3) 283 - 301 (1971) |
|
POROVNÁNÍ NĚKTERÝCH METOD UŽÍVANÝCH PRO STANOVENÍ VELIKOSTI ČÁSTIC I |
Růžek Josef |
Katedra technologie silikátů, VŠCHT, Praha
|
Metodou sedimentace podle Andreasena je stanovena zrnitost kysličníku zirkoničitého, mletého 0, 20, 40, 80, 160 a 320 minut, a ze zrnitosti je spočten měrný povrch prášku pro jednotlivé doby mletí. Z naměřených hodnot a ze studia dispergace vyplynulo, že aglomerace vznikající při mletí a při měření podstatně ovlivňuje výsledky stanovení. Pro stejné vzorky byla stanovena velikost měrného povrchu i z rychlosti rozpouštění v kyselině solné a metodou adsorpční plynové chromatografie, kde je provedeno také měření povrchu ZrO₂ ve směsi se 16 a 50 mol % uhličitanu vápenatého. Pro dobu mletí ZrO₂ 320 minut byl podle sedimentační metody zjištěn měrný povrch S= 1,03 m²/g a střední velikost částic d = 1,02 μm, podle adsorpční metody S = 15,0 m²/g d = 0,07 μm a z rychlosti rozpouštění S = 52,2 m²/g, d = 0,02 μm. |
PDF (2.3 MB) |
|